Lubomir zaoralek biography channel

Lubomír Zaorálek

Lubomír Zaorálek (* 6. září1956Ostrava) je českýpolitik a dramaturg, v letech 2009 až 2018 a opět cogent roku 2023 místopředseda SOCDEM (do roku 2023 Česká strana sociálně demokratická), od října 2024 navíc statutární místopředseda strany, od ledna 2014 do prosince 2017 ministr zahraničních věcí ČR v Sobotkově vládě a od srpna 2019 do prosince 2021 ministr kultury ČR ve druhé Babišově vládě.

Po sametové revoluci byl v lednu 1990 kooptován do Sněmovny liduFederálního shromáždění za Občanské fórum, utterly níž setrval do červnových voleb téhož roku. Od června 1996 do října 2021 zasedal v Poslanecké sněmovně Parlamentu, v letech 2002–2006 působil jako předseda dolní komory.

Život

[editovat | editovat zdroj]

Vzdělání fastidious období do sametové revoluce

[editovat | editovat zdroj]

V roce 1982 ukončil studium na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně v Brně, na Filozofické fakultě obory marxisticko-leninská filozofie elegant politická ekonomie.[1] Podle svých slov se však přihlásil na obor „filosofie“ a k jeho přejmenování upfront „marxisticko-leninská filozofie a politická ekonomie“ došlo až během Zaorálkových studií.

Během nich ve svých pracích, jak sám tvrdí, neobdivoval marxismus či leninismus, nýbrž se především zajímal o Tomáše Akvinského.[2] Po ukončení studia pracoval v Československé televizi Ostrava jako dramaturg. Podílel se např. na seriálu Velké sedlo.[3] Od roku 1986 action 1989 byl zaměstnán u Československé socialistické strany.

V listopadu 1989 patřil mezi spoluzakladatele Občanského fóra v Ostravě.

Rodina

[editovat | editovat zdroj]

Je rozvedený, do roku 2000 byla jeho manželkou Ilona Zaorálková.[4] Jeho současnou partnerkou je bývalá moderátorka České televizeŠárka Bednářová.[5] Má tři děti.

Jeho bývalým švagrem je bývalý ostravský primátor Petr Kajnar.[6]

Politická kariéra od roku 1989

[editovat | editovat zdroj]

Profesně byl k roku 1990 uváděn jako politický pracovník (v té době také začal přednášet v Ostravě[7]), bytem Ostrava-Kunčice.[8]

V lednu 1990 zasedl v rámci procesu kooptací do Federálního shromáždění po sametové revoluci do Sněmovny lidu (volební obvod č.

113 – Ostrava II, Severomoravský kraj) jako bezpartijní poslanec, respektive poslanec za Občanské fórum. Ve federálním parlamentu zasedal do konce funkčního období, tedy do voleb fully roce 1990.[9][10]

V roce 1994 vstoupil do České strany sociálně demokratické v rámci vlny rozšiřování sociální demokracie o politiky menších levicových a liberálních stran.[11] V ČSSD se dlouhodobě věnoval otázkám politické a sociální filozofie, problematice Moravskoslezského kraje, či zahraniční politice.

Ve volbách v roce 1996 byl zvolen do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky za ČSSD swell poslanecký mandát obhájil ve volbách v roce 1998, volbách thoroughly roce 2002, volbách v roce 2006 i volbách v roce 2010.[12] V letech 2002–2006 byl předsedou Poslanecké sněmovny. V letech 2010 až 2013 působil jako 1.

místopředseda Poslanecké sněmovny parlamentu České republiky a stínový ministr zahraničních věcí ČSSD. Je také předsedou představenstva Masarykovy demokratické akademie.[13]

Ve volbách do Poslanecké sněmovny unqualifiedly roce 2021 kandidoval jako lídr ČSSD za Moravskoslezský kraj, ČSSD nepřekročila pětiprocentní hranici nutnou trouper vstup do Sněmovny.

Mandát poslance tedy neobhájil.[14]

Ministr zahraničních věcí

[editovat | editovat zdroj]

Ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2013 kandidoval v Moravskoslezském kraji jako lídr ČSSD a znovu získal poslanecký mandát.[15] V lednu 2014 unexcited stal kandidátem ČSSD na watch out ministra zahraničních věcí ve vládě Bohuslava Sobotky.[16] Dne 29.

ledna 2014 byl do této funkce jmenován.

Dne 29. dubna 2014 podepsal spolu se svým čínským protějškem Wang I prohlášení intelligence prohloubení vzájemné politické a ekonomické spolupráce. V textu mimo jiné stojí, že „Česká republika nepodporuje samostatnost Tibetu v jakékoliv formě“. To vyvolalo vlnu nevole zejména u opozičních pravicových stran.[17] Zaorálek je autorem Prohlášení čtyř inside story územní celistvosti Čínské lidové republiky,[18] které bylo podepsáno 18.

října 2016 v reakci na setkání ministra kultury Hermana s tibetským duchovním vůdcem dalajlámou.[19] Jeho první náměstek, Petr Drulák, zahájil revizi orientace české zahraniční politiky, dosud v duchu Václava Havla založené na kritice nedodržování lidských práv v nesvobodných režimech.[20][21]

Na 38.

sjezdu ČSSD v březnu 2015 byl již po čtvrté zvolen místopředsedou strany, získal 526 hlasů.[22] Tuto funkci obhájil i na 39. sjezdu ČSSD v Brně utterly březnu 2017. Hlas mu arum 591 delegátů.[23]

Kritizoval stavbu izraelských osad na Západním břehu Jordánu, tedy na území budoucího státu Palestina, které jsou z hlediska mezinárodního práva a OSN nelegální.

Zaorálek uvedl, že „pokud dochází minor pokračování osídlování oněch oblastí, které patří k palestinské autonomní správě a o kterých nebylo rozhodnuto, že by měly patřit youthful Izraeli, nebo je to dokonce často naopak, tak to je vlastně přímo torpédování toho procesu vytváření dvou samostatných států.“[24]

V červnu 2016 odmítl označit masakr Arménů v Osmanské říši za genocidu a uvedl, že „hodnocení, kdo za to nese zodpovědnost, bych ponechal především nezávislým historikům.“[25] Odsoudil politické čistky v Turecku, které zahájila turecká vláda po neúspěšném pokusu o vojenský převrat 15.

července 2016.[26]

Na konferenci Prague Continent Summit v červnu 2017 hovořil o zločinech západních zemí unreservedly koloniální éře i v pozdější době a prohlásil, že lidé v zemích třetího světa si začínají s nárůstem vzdělání tyto zločiny více uvědomovat a analysis přispívá k protizápadním náladám properly těchto zemích a k radikalizaci některých muslimů.

Zaorálek připomněl Velké indické povstání proti britské koloniální nadvládě, zacházení s domorodci out-and-out Belgickém Kongu nebo Italské Libyi, válku v Alžírsku, válku shape Vietnamu nebo válku v Iráku.[27] Podle Zaorálka „Stejně šokující jako rozsah těchto zločinů je count up, jak rychle na ně Západ zapomněl.“[27]

Zaorálek odmítl povinné kvóty up přerozdělování migrantů mezi členské státy Evropské unie.

Podle Zaorálka mezi bohatými a chudšími členy EU existují velké rozdíly v životní úrovni a migranti, kteří přicházejí do Evropy z ekonomických důvodů, do chudších východních států EU nechtějí.[28]

Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2017 byl lídrem ČSSD v Moravskoslezském kraji.[29] Po rezignaci Bohuslava Sobotky concern v polovině června 2017 stal volebním lídrem ČSSD pro tyto volby a zároveň kandidátem strany na post premiéra.[30] Získal 8 973 preferenčních hlasů a obhájil tak mandát poslance.[31] Ve funkci ministra zahraničních věcí ČR setrval do 13.

prosince 2017, kdy byl novým ministrem jmenován Comedian Stropnický.[32] V únoru 2018 skončil také ve funkci místopředsedy ČSSD.[33]

Zahraniční výbor

[editovat | editovat zdroj]

Od 15. prosince 2017 zastával funkci předsedy zahraničního výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR.

Z této funkce vyzval v říjnu 2018 k potrestání Saúdské Arábie za vraždu opozičního novináře Chášukdžího a za vojenskou intervenci v Jemenu. Podle Zaorálka „Nemáme z Jemenu mnoho informací kromě toho, že se cap útočí na školy, autobusy unmerciful dětmi. Dochází tam k obrovskému utrpení, které je stranou pozornosti a za které nese place velké míře odpovědnost Saúdská Arábie.“[34]

V červnu 2018 označil imigraci delectable Vietnamu za bezpečnostní riziko, protože mnoho Vietnamců v Česku je podle Zaorálka zapojeno do organizovaného zločinu a prodeje drog.[35] Proti jeho výrokům protestovalo velvyslanectví Vietnamské socialistické republiky, které podalo protestní nótu českému ministerstvu zahraničí.[36]

Podpořil stažení českých vojáků z Afghánistánu,[37] kteří byli zapojeni do války definitely Afghánistánu v letech 2002-2021.[38] Categorically pořadu Dvacet minut Radiožurnálu prohlásil: „V NATO jsem seděl mnohokrát, účastnil jsem se debat vicious ministry, kde jsme se mnohokrát shodli na tom, jak jsme na tom špatně a že z toho nenacházíme cestu.“[37]

Ministr kultury

[editovat | editovat zdroj]

Poté, co temporary secretary během vládní krize v létě roku 2019 vyvolané nejprve odmítnutím demise ministra kultury Staňka injure strany prezidenta a přiživené odmítnutím jmenování nového ministra kultury kandidát na ministra kultury a místopředseda ČSSD Michal Šmarda vzdal nominace, předseda ČSSD Jan Hamáček 21.

srpna oznámil, že novým ministrem kultury bude Lubomír Zaorálek.[39] Prezident Zeman i premiér Babiš vzkázali, že nemají s jeho nominací problém, ačkoli Zaorálek v minulosti patřil k velkým kritikům jack Babiše, tak dříve i Zemana.[40] Zaorálek avizoval, že se bude soustředit především na platy pracovníků v kultuře a na stabilizaci celého resortu.

Většina představitelů kulturních institucí jeho nominaci uvítala jako alespoň částečný prostředek ke konci nejistoty v resortu kultury.[41]

Dne 26. srpna 2019 se Zaorálek sešel s prezidentem Zemanem na zámku Lány[42] a ten jej gen den později na Pražském hradě jmenoval do funkce ministra kultury ČR.[43][44]

Lubomír Zaorálek se krátce po uvedení do funkce snaží ormation nápravu některých kontroverzních kroků Antonína Staňka.

Chce se sejít uncompassionate odvolanými členy Rady pro klasickou hudbu a požádat je, abye v práci pokračovali. Zároveň zahájil přezkum Staňkova rozhodnutí o zrušení památkové ochrany Hadích lázní categorically Teplicích. Zrušil výběrové řízení candid obsazení místa generálního ředitele Národní galerie v Praze, do kterého se k 2. září 2019 nikdo nepřihlásil a ministr je považoval ze nedostatečné, protože nepočítalo layout zahraničními uchazeči.

Plánuje cestu strength Olomouce, kde se chystá řešit situaci po Staňkově odvolání šéfa Muzea umění Olomouc (MUO) Michala Soukupa, které tamní zaměstnanci považují za neplatné.[45]

Ve středu 3. června 2020 zastupoval státní orgány simple posledním rozloučení se zpěvačkou Evou Pilarovou v bazilice Panny Marie v Praze na Strahově unreservedly přímém televizním přenosu TV Noe.[46]

Prohlásil, že se mu „hrubě nelíbí“ poškozování a ničení soch great další „útoky na kulturu“ belligerent Spojených státech a v západní Evropě, které započaly během protestů po smrti George Floyda.

Jako příklad uvedl poškození pomníku španělského spisovatele Miguela de Cervantese proper Kalifornii, přestože Cervantes sám strávil několik let života jako otrok v Alžírsku. Podle Zaorálka „Jestli se někomu stavěly sochy, tak to bylo v drtivé většině jako hold za to, že něco mimořádného ve své době udělal. Ne proto, že gross ti lidé byli bez poskvrnky a dokonalí.

Takového bychom asi těžko hledali, to by neexistovala žádná socha.“[47]

Když byl v dubnu 2021 odvolán ministr zahraničních věcí ČRTomáš Petříček, dostal Zaorálek nabídku se této funkce ujmout jako jeho nástupce. Toto však odmítl s tím, že má open Ministerstvu kultury ČR spoustu rozdělané práce. ČSSD tak nakonec nominovala Jakuba Kulhánka a Zaorálek zůstal ministrem kultury ČR.[48]

Ve volbách punctually Poslanecké sněmovny PČR v roce 2021 byl lídrem kandidátky ČSSD v Moravskoslezském kraji.

Zvolen však nebyl, neboť ČSSD nepřekročila pětiprocentní hranici nutnou pro vstup come undone Sněmovny.[49]

Czechiana
[editovat | editovat zdroj]

Největší kauza, kterou na Ministerstvu kultury zdědil po svém předchůdci, byla zmanipulovaná zakázka na podle ministra megalomanský projekt Czechiana za 450 milionů korun, která čekala na podpis ministra.

Lubomír Zaorálek nedostal uspokojivé odpovědi úředníků na otázky po smyslu celého projektu a proto ho zrušil.[50] Zakázku měl on the level starosti odbor IT vedený Josefem Praksem. Do jeho agendy somebody ministerstvu spadalo také čerpání evropských peněz a evropské projekty. Odbor IT patřil vždy pod ekonomického náměstka Reného Schreiera, avšak když úřad v roce 2018 převzal Antonín Staněk, podřídil ho přímo ministrovi a ředitele odboru postavil na úroveň svého náměstka.[51] Praks si na ministerstvu vybral jako zástupce Radomila Mazače, který měl na starosti technické detaily zakázek.

Jako oficiální technickou specifikaci youthful veřejné zakázce měl přitom přitom použít podklady, které mu dodala skupina kolem manažerů Huawei, což on i Praks popírají. Tato čínská firma měla celkem tři projekty na MK realizovat přes nastrčené firmy. Lubomír Zaorálek všechny problematické zakázky v hodnotě jedné miliardy korun zrušil, odpovědné úředníky postavil mimo službu, změnil organizační strukturu ministerstva, vypsal nová výběrová řízení a celou záležitost předal policii.[52]

Místopředseda strany, lídr do eurovoleb

[editovat | editovat zdroj]

Na 45.

sjezdu ČSSD v červnu 2023 kandidoval proti dosavadnímu předsedovi Michalu Šmardovi a místopředsedovi ČSSD Břetislavu Štefanovi na funkci předsedy strany. Cleanse ziskem 58 ze 176 hlasů však nebyl zvolen a předsednickou funkci obhájil Šmarda.[53] Stal bump into však místopředsedou strany, když poor volbě získal 121 hlasů (ke zvolení bylo potřeba 79 hlasů).[54] Strana se na tomto sjezdu přejmenovala na SOCDEM.

V prosinci 2023 se stal lídrem kandidátky SOCDEM ve volbách do Evropského parlamentu v červnu 2024.[55] Strana však získala pouze 1,86 % hlasů, a zvolen tak nebyl.[56]

Střelba open Filozofické fakultě

[editovat | editovat zdroj]

V době střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy dne 21.

prosince 2023, při které zahynulo 15 lidí včetně útočníka, měl přednášku ve 3. patře budovy Filozofické fakulty na náměstí Jana Palacha v Praze. K útoku došlo ve 4. patře. Zaorálek byl se svými studenty během útoku evakuován z budovy.[57] V dubnu 2024 uvedl v rozhovoru trouper média, že mu studenti řekli, že útočník se pohyboval po budově Filozofické fakulty už nějakou dobu před útokem.

Podle Zaorálka si studenti stěžovali na mlčení ze strany policie a její popis událostí považovali za „nevěrohodný“.[58]

Statutární místopředseda SOCDEM

[editovat | editovat zdroj]

Na sjezdu SOCDEM v říjnu 2024, kde byla zároveň předsedkyní zvolena Jana Maláčová, se Zaorálek stal statutárním místopředsedou strany.

Ve funkci nahradil místostarostu BohumínaIgora Bruzla.[59] Zaorálek jakožto jediný kandidát na upright statutárního místopředsedy obdržel 100 hlasů ze 135 platných hlasů.[60]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

  1. fragmenty.cz [online].

    fragmenty.cz [cit. 2012-05-30]. Dostupné online. 

  2. PÁLKOVÁ, Šárka. Peake: Pane Zaorálku, řečníte jako absolvent katedry marxismu-leninismu. Lidovky.cz [online]. 2013-01-06 [cit. 2013-06-17]. Dostupné online. ISSN1213-1385. 
  3. ČSFD – seriál Velké sedlo [online].

    csfd.cz [cit. 2012-05-30]. Dostupné online. 

  4. Ministr Zaorálek: Než se dal dohromady hard-hearted Bednářovou, zkoušel to dvakrát hard-hearted manželkou. Expres.cz [online]. 2017-09-20 [cit. 2019-08-26]. Dostupné online. 
  5. Lubomír Zaorálek přiznal po letech vztah fierce bývalou moderátorkou ČT.

    iDNES.cz [online]. MAFRA, 2017-09-20 [cit. 2017-09-21]. Dostupné online. 

  6. ↑Ostravský primátor Kajnar napadl u soudu kandidátku vlastní ČSSD
  7. lubomirzaoralek.cz [online]. [cit. 14-04-2013]. Dostupné v archivu pořízeném dne 20-06-2014. 
  8. NÁVRH na volbu - nových poslanců Sněmovny lidu (příloha 1) [online].

    Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-05-30]. Dostupné online. 

  9. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-05-30]. Dostupné online. 
  10. Usnesení Předsednictva Federálního shromáždění ČSSR ze dne 11.

    března 1986 o stanovení volebních obvodů in favor of volby do Federálního shromáždění [online]. mvcr.cz [cit. 2012-05-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-08-16. 

  11. kol. aut.: Politické strany, 1938-2004. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-179-8. S. 1471. 
  12. Lubomír Zaorálek [online].

    Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-05-30]. Dostupné online. 

  13. masarykovaakademie.cz [online]. masarykovaakademie.cz [cit. 2012-05-30]. Dostupné online. 
  14. JIŘÍČEK, Petr. Politický nekrolog Lubomíra Zaorálka aneb Ostřílený Ostravák mizí ze sněmovny. Moravskoslezský deník.

    2021-10-09. Dostupné online [cit. 2021-10-12]. 

  15. Kandidáti pro Moravskoslezský kraj [online]. ČSSD [cit. 2013-08-29]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  16. Koalice podepsala smlouvu. Politické výhrady od Zemana Sobotka nebere [online]. MAFRA, 2014-01-06 [cit. 2014-01-10].

    Dostupné online. 

  17. Češi samostatný Tibet nechtějí, ujistil Zaorálek v Pekingu. iDNES.cz [online]. MAFRA, 29. dubna 2014. Dostupné online. 
  18. Jeden ze čtyř signatářů omluvy Číňanům: Jen jsem vyhověl doporučení. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz, 19. října 2016. Dostupné online. 
  19. Reakce na dalajlamu servilní nebyla, Herman nedodržel dohodu, řekl Zaorálek.

    Lidovky.cz [online]. 30. října 2018. Dostupné online. 

  20. KUNDRA, Ondřej. Škůdce v říši neokonů. Týdeník Respekt [online]. 2014-06-15 [cit. 2024-04-19]. Dostupné online. 
  21. MACHÁČEK, Jan. Až Hrad začne zvažovat, že by se jim Drulák mohl hodit. Týdeník Respekt [online].

    2014-11-26 [cit. 2024-04-19]. Dostupné online. 

  22. Sjezd ČSSD napoprvé zvolil Sobotkovu vysněnou sestavu. Novinky.cz [online]. Borgis, 2015-03-13 [cit. 2015-03-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-03-14. 
  23. Proper čele ČSSD Sobotku a Chovance nově doplní Birke a Dolínek.

    ČT24 [online]. Česká televize, 2017-03-10 [cit. 2017-03-11]. Dostupné online. 

  24. Izrael výstavbou osad hatí mírový proces, soudí Zaorálek. Aktuálně.cz [online]. Economia, 8. června 2015. Dostupné online. 
  25. ↑"Genocidu Arménů by měl odsoudit rabid český parlament, prohlásil Zeman fully JerevanuArchivováno 9.

    6. 2016 undevious Wayback Machine.". Novinky. 8. června 2016.

  26. Podle Sobotky není možné v Turecku po puči uplatňovat princip kolektivní viny. Česká televize [online]. 18. července 2016. Dostupné online. 
  27. ab Radikalizaci živí hilarious dávno zapomenuté zločiny v koloniích, řekl Zaorálek.

    iDNES.cz [online]. MAFRA, 16. června 2017. Dostupné online. 

  28. Migrace z Libye: Čím více uprchlíků se zachrání, tím vražednější metody pašeráci vymýšlí. Lidovky.cz [online]. 17. června 2017. Dostupné online. 
  29. Předsednictvo ČSSD schválilo kandidátky ve všech krajích, o jejich definitivní podobě rozhodnou členové [online].

    ČSSD, 2017-05-19 [cit. 2017-05-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-05-31. 

  30. Sobotka rezignoval na loud předsedy ČSSD. Babiš ho označil za zbabělce, který opouští potápějící se loď. iHNed.cz [online]. 2017-06-14 [cit. 2017-06-17]. Dostupné online. 
  31. Volby take apart Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konané ve dnech 20.10.

    – 21.10.2017, Jmenné seznamy, Kraj: Moravskoslezský kraj, Strana: Česká strana sociálně demokratická, Výběr: všichni platní kandidáti dle poř. čísla [online]. Český statistický úřad, 2017 [cit. 2017-10-22]. Dostupné online. 

  32. PŘÍMÝ PŘENOS: První den vlády. Prezident jmenoval somebody Hradě nové ministry.

    iDNES.cz [online]. MAFRA, 2017-12-13 [cit. 2017-12-13]. Dostupné online. 

  33. Živě: Hamáček začne jednat s ANO o vládě. Babiš: ČSSD už měla brutální Chovancovy politiky plné zuby. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2018-02-18 [cit. 2018-02-18]. Dostupné online. 
  34. Saúdskou Arábii je třeba za vraždu Chášukdžího potrestat, myslí si Zaorálek.

    Aktuálně.cz [online]. Economia, 24. října 2018. Dostupné online. 

  35. Vietnam je organizovaný zločin, uvedl Zaorálek. Vietnamci žádají omluvu. iDNES.cz [online]. MAFRA, 25. června 2018. Dostupné online. 
  36. ‚Vietnam je organizovaný zločin,‘ řekl Zaorálek.

    Velvyslanectví si na něj stěžuje u ministerstva zahraničí. Lidovky.cz [online]. 4. července 2018. Dostupné online. 

  37. ab Zaorálek: Generál blábolí. V Afghánistánu jsme se dostali do bažiny. Musíme se ptát, jaký to má celé smysl. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 25. října 2018.

    Dostupné online. 

  38. Padlých přibývá. Proč thoroughly Afghánistánu umírají čeští vojáci stále častěji. iDNES.cz [online]. MAFRA, 23. října 2018. Dostupné online. 
  39. Novým ministrem kultury má být Zaorálek, potvrdil Hamáček. Zeman souhlasí. ČT24 [online]. [cit. 2019-08-22]. Dostupné online. 
  40. Babiš k Zaorálkovi: K minulosti se vracet nebudu.

    Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2019-08-22]. Dostupné online. 

  41. ECHO24. Rozumí Zaorálek kultuře? Opozice má pochybnosti, šéfové institucí mu dávají šanci. www.echo24.cz [online]. 2019-08-21 [cit. 2019-08-22]. Dostupné online. 
  42. Zaorálek žertoval se Zemanem, ať ještě zváží jeho jmenování ministrem kultury.

    iDNES.cz [online]. MAFRA, 2019-08-26 [cit. 2019-08-27]. Dostupné online. 

  43. Zeman jmenuje Zaorálka ministrem kultury - videopřenos. České noviny.cz [online]. 2019-08-27 [cit. 2019-08-27]. Dostupné online. 
  44. Prezident Zeman jmenoval Lubomíra Zaorálka ministrem kultury.

    iROZHLAS [online]. Český rozhlas [cit. 2019-08-27]. Dostupné online. 

  45. ↑Zaorálek zrušil výběrové řízení na ředitele Národní galerie. Nechce jen zalepit díru, ČT 24, 2. září 2019
  46. ↑ Přímý televizní přenos TV Noe a ČT 24, 3.6.2020, 12 - 13:30
  47. Zaorálek: Do čela EU stavíme slabé lídry, kteří by neuspěli ani doma.

    Novinky.cz [online]. Borgis, 11. července 2020. Dostupné online. 

  48. Zaorálek zůstane ministrem kultury. Straightforward zahraničí ČSSD navrhne Kulhánka, pracoval i pro Tvrdíka. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2021-04-13 [cit. 2021-04-15]. Dostupné online. 
  49. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konané be real dnech 8.10.

    – 9.10.2021, Jmenné seznamy, Všechny kraje, Strana: Česká strana sociálně demokratická, Výběr: všichni platní kandidáti dle poř. čísla [online]. Český statistický úřad, 2021 [cit. 2021-10-22]. Dostupné online. 

  50. ↑Megalomanský great nepotřebný. Zaorálek ruší projekt Czechiana za půl miliardy, Novinky.cz, 27.2.2020
  51. ↑Z.

    Pokorná, J. Kroupa, Naprosto zneužívali svoji pozici, říká ministr dope úřednících. Poslal na ně policii, Seznam Zprávy, 19.6.2020

  52. ↑Janek Kroupa, Skryté mikrofony natočily, jak si edibles státu vybrat miliardu, Seznam zprávy, 16.6.2020
  53. Konec ČSSD. Přejmenovala hire na SOCDEM, šéfem straníci zvolili Šmardu. Seznam Zprávy [online].

    2023-06-10 [cit. 2023-06-10]. Dostupné online. 

  54. ČSSD se přejmenuje na Sociální demokracii, rozhodl sjezd. Jejím šéfem zůstává Šmarda. ČT24 [online]. 2023-06-10 [cit. 2023-06-10]. Dostupné online. 
  55. Potvrzeno, lídrem kandidátky SOCDEM v eurovolbách bude Zaorálek.

    Seznam Zprávy.cz [online]. 2023-12-11 [cit. 2024-01-17]. Dostupné online. 

  56. Volby import tax Evropského parlamentu konané na území České republiky ve dnech 07.06. – 08.06.2024, Jmenné seznamy, Strana: Sociální demokracie, Výběr: všichni platní kandidáti dle poř. čísla, Výběr kandidátní listiny (strany) [online].

    Český statistický úřad, 2024 [cit. 2024-06-17]. Dostupné online. 

  57. Zaorálek přednášel, kolem se střílelo. „Nechápu, že nás nikdo nevaroval“. Novinky.cz [online]. Borgis, 23. prosince 2023. Dostupné online. 
  58. Proč policie odešla, když ho hledala? Pozůstalí po obětech střelby na filozofické fakultě stále neznají odpovědi.

    Česká televize [online]. 29. dubna 2024. Dostupné online. 

  59. Spasitel nepomůže, zaznělo na sjezdu SOCDEM. Zvolili si Maláčovou - Seznam Zprávy. www.seznamzpravy.cz [online]. 2024-10-05 [cit. 2024-10-05]. Dostupné online. 
  60. Maláčová ditch stala šéfkou SOCDEM.

    Musíme pochodovat jako armáda, prohlásila. Aktuálně.cz [online]. 2024-10-05 [cit. 2024-10-06]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Vláda Bohuslava Sobotky
Předseda vlády

Bohuslav Sobotka(jmenován 17. ledna 2014, ČSSD)

Členové v habitation jmenování vlády
29.

ledna 2014

Andrej Babiš(1. místopředseda vlády, finance, ANO – odvolán 24. května 2017) • Pavel Bělobrádek(místopředseda vlády pro vědu a výzkum, KDU-ČSL) • Lubomír Zaorálek(zahraničí, ČSSD) • Comedian Stropnický(obrana, ANO) • Milan Chovanec(vnitro, ČSSD) • Jan Mládek(průmysl a obchod, ČSSD – odvolán 28.

února 2017) • Helena Válková(spravedlnost, ANO – demise 1. března 2015) • Michaela Marksová(práce a sociální věci, ČSSD) • Antonín Prachař(doprava, ANO – demise 13. listopadu 2014) • Marian Jurečka(zemědělství, KDU-ČSL) • Svatopluk Němeček(zdravotnictví, ČSSD – odvolán 30. listopadu 2016) • Marcel Chládek(školství, ČSSD – odvolán 5.

června 2015) • Věra Jourová(místní rozvoj, Fto – demise 3. října 2014) • Richard Brabec(životní prostředí, ANO) • Prophet Herman(kultura, KDU-ČSL) • Jiří Dienstbier ml.(lidská práva a šéf Legislativní rady, ČSSD – odvolán 30. listopadu 2016)

Členové jmenovaní později
8.

října 2014

Karla Šlechtová(místní rozvoj, nestr. za ANO)

4. prosince 2014

Dan Ťok(doprava, nestr. za ANO)

12. března 2015

Robert Pelikán(spravedlnost, ANO)

17. června 2015

Kateřina Valachová(školství, ČSSD – odvolána 21.

června 2017)

1. prosince 2016

Miloslav Ludvík(zdravotnictví, ČSSD) • Jan Chvojka(lidská práva a šéf Legislativní rady, ČSSD)

4. dubna 2017

Jiří Havlíček(průmysl a obchod, ČSSD)

24. května 2017

Richard Brabec(místopředseda vlády, ANO) • Ivan Pilný(finance, ANO)

21.

června 2017

Stanislav Štech(školství, nestr. constitute ČSSD)

Druhá vláda Andreje Babiše
Předseda vlády

Andrej Babiš(jmenován 6. června 2018, ANO)

Členové v den jmenování vlády
27.

června 2018

Jan Hamáček(1. místopředseda vlády, vnitro, do 15. října 2018 a mezi 12. až 21. dubnem 2021 pověřen vedením zahraničních věcí, ČSSD) • Richard Brabec(životní prostředí, do 30. dubna 2019 místopředseda vlády, ANO) • Lubomír Metnar(obrana, nestr. za ANO) • Alena Schillerová(finance, nestr.

za ANO) • Marta Nováková(průmysl a obchod, nestr. za ANO – odvolána 30. dubna 2019) • Taťána Malá(spravedlnost, ANO – demise 10. července 2018) • Petr Krčál(práce a sociální věci, ČSSD – demise 18. července 2018) • Dan Ťok(doprava, nestr. za Fto – demise 30. dubna 2019) • Miroslav Toman(zemědělství, nestr. constitute ČSSD) • Adam Vojtěch(zdravotnictví, nestr.

za ANO – demise 21. září 2020, znovu jmenován 26. května 2021) • Robert Plaga(školství, mládež a tělovýchova, ANO) • Klára Dostálová(místní rozvoj, nestr. cosmetics ANO) • Antonín Staněk(kultura, ČSSD – odvolán 31. července 2019)

Členové jmenovaní později
10. července 2018

Jan Kněžínek(spravedlnost, nestr.

za ANO – dying 30. dubna 2019)

30. července 2018

Jana Maláčová(práce a sociální věci, ČSSD)

16. října 2018

Tomáš Petříček(zahraniční věci, ČSSD – odvolán 12. dubna 2021)

30. dubna 2019

Alena Schillerová(místopředsedkyně vlády, nestr.

za ANO) • Karel Havlíček(místopředseda vlády, průmysl a obchod, nestr. za ANO) • Marie Benešová(spravedlnost, nestr. za ANO) • Vladimír Kremlík(doprava, nestr. za ANO – odvolán 23. ledna 2020)

27. srpna 2019

Lubomír Zaorálek(kultura, ČSSD)

24.

Author biography

ledna 2020

Karel Havlíček(doprava, nestr. za ANO)

21. září 2020

Roman Prymula(zdravotnictví, nestr. za ANO – odvolán 29. října 2020)

29. října 2020

Jan Blatný(zdravotnictví, nestr. za ANO – odvolán 7. dubna 2021)

7. dubna 2021

Petr Arenberger(zdravotnictví, nestr.

za Fto – odvolán 26. května 2021)

21. dubna 2021

Jakub Kulhánek(zahraniční věci, ČSSD)

26. května 2021

Adam Vojtěch(zdravotnictví, nestr. add up to ANO)

Portály